(3.8.1938 – 20.10.2008)
Viz též White Gallery

Ludmila Jandová se narodila 3. srpna 1938. Absolvovala Odbornou školu sklářskou v Železném Brodě a ve studiu pokračovala na Akademii výtvarných umění v Praze. Nejprve v jednoleté přípravce u profesora Karla Müllera a dalších šest let u profesorů Vladimíra Silovského a Vojtěcha Tittelbacha. Na škole se seznámila s budoucím manželem Františkem Jandou, žákem sochaře Vincence Makovského. Promovala v roce 1965 cyklem Zvířecí mateřství. Další rok působila na AVU jako asistentka a v období 1966–1969 jako aspirantka. Po úspěšné aspirantuře se s manželem vrátila do Osíka a známé prostředí jí v nadcházejících temných letech poskytlo útočiště.

Ve své kreativitě a velkém pracovním nasazení zasáhla Ludmila Jandová hned do několika oblastí výtvarného umění. Známá je především jako grafička a knižní ilustrátorka. Za její autorské spolupráce vznikla celá řada bibliofilií a krásných tisků, ale i užitkových knih, vydaných nákladem veřejných, ale i soukromých vydavatelů (Kruh, Biblos, soukromé tisky L. Kundery). Ve volné grafické tvorbě se její doménou stala hlubotisková technika suché jehly a tisk z výšky (zejména linoryt a solořez). Grafické listy často dotvářela kolorováním akvare lem, nebo aplikací tiskařských barev přímo na desku. Vedle grafické práce vytvořila také několik mozaik a vitráží pro architektonické interiéry a exteriéry.

Introvertní povaha Ludmily Jandové vymezuje tematický okruh, jímž se ve své tvorbě zabývala. V názvech grafik a obrazů se nejčastěji objevují pojmy: mlčení, prázdno, krajina, sen, tajemství, místo. V těchto dílech rozvíjí v nepředmětné rovině to, co započala již v grafických cyklech sedmdesátých let (např. Ptáci a prostor, Nekonečné prostory a Okna). Od počátku devadesátých let převažují nad grafickou tvorbou obrazy a kresby, jimiž autorka tematicky navazuje na bezprostředně předcházející grafické listy. Techniky pastelu a temper umožňují Jandové experimentování s malířskou plochou.

Je logické, že jako hluboce věřící autorka spolupracovala i s církví. Její díla zdobí mimo jiné katedrálu svatého Ducha v Hradci Králové či královéhradeckou biskupskou rezidenci, vytvořila také logo pro Diecézní eucharistický kongres, který proběhl v Hradci Králové v roce 2002. Za celoživotní dílo a přínos pro církev obdržela od papeže Jana Pavla II. vyznamenání udělované kněžím i laikům za zvláštní zásluhy (pro ecclesia et pontifice). Jedná se o nejvyšší vyznamenání, které může papež udělovat i laikům. Litomyšl jí udělila Zvláštní Cenu za přínos městu.

Ludmila Jandová zemřela 20. října 2008.

V rodném Osíku byla vybudována galerie a depozitář jejího díla – White Gallery, kterou spravuje syn Martin Janda. Jedná se o unikátní stavbu spojující depozitář s výstavní síní vytvořený za účelem archivace a dokumentace díla z autorčiny pozůstalosti.

Ivan Kozel
s použitím textu Ivo Bindera a Nadi Vitanovské

Autorkou fotografie je Katuše Krejčíková.


Z cyklu Golgota